Ve vlastním zájmu raději zvracejte mimo klávesnici.
Voldemort nechápavě otevřel oči, protože až doteď bojoval poslepu, když uviděl(Alláhu, vidíš to?) jak se k němu Harry blíží.
,,Chceš mě zabít zblízka a vychutnat si mou smrt? Je totiž výborná a lahodná, od Danone!" zeptal se ho Tom a jenom při tom pomyšlení ho zabolelo u srdce. (By si s tím měl někam dojít...) Bolestně zavřel oči (Vlčí oči v mločí moči, ale čárka nikde...) ale hned na to je nevěřícně otevřel, když ucítil teplou a hladkou motorovku (dlaň) na své tváři. Díval se do krásných smaragdových očích (Neuvěřitelně rozsáhlé barevné spektrum mají povídky tohoto typu, že?)(Autorka je nějak orientovaná na zelenou.), které byly zaplněny osamocenými slzami a pomalu Harrymu stékali po jeho hedvábné tváři.
,,Proč pláčeš? Neměl bys ses radši usmívat a radovat se, že jsi konečně mrtvý? (mě konečně porazil?) Dokázalsi (*nou koment*) to!" zeptal se Harryho Tom. (Pro pobavení doporučuji přečíst znovu větu s vykřičníkem, na kterou se Harry zeptal.) Jeho ruka aniž by to zaznamenal se zvedla a setřela Harrymu z tváří slzy.(*čte to pořád dokola a marně se snaží vystopovat smysl*) (Romanťyka! To ti nic neříká?!) Harrymu se překvapeně roztáhli zorničky očí (Budu muset jí na nastřelení vlasů *drží v ruce vyrvané chuchvalce*) ale pak je zase zavřel (Ty zorničky? A to je jako nosil zvlášť v nějakém obalu, aby se mu nepoškrábaly? Jinak teda nevím…)a vychutnával si příjemné teplo, které sálalo z Tomovích (Neee!!!)rukách. (Ou.)
,,Proč pláču? Proč se neraduji? Měl bych?" pokládal Harry Tomovi jednu otázku za druhou. (Ano, a Harry je zase neobyčejně natvrdlý...)
,,Samozřejmě, že bys měl!" odpoví mu rozhodně Tom ,,Proč by, ne?(A tady byla ta čárka jako proč?)" (Jo ahá - protože tady chybí!) dodá s úšklebkem.
Harry křečkovitě zavřel oči a zapřemýšlel se (Boreček, jóó, bore boreček!). Mám mu říct, že ho miluji? Ne! Jenom by se mi vysmál (...tady byl asi v plánu konec věty.)Neznatelně si povzdechl. A co? Máš poslední možnost! (Skoč!) Zapojilo se i jeho druhé já. Zhluboka se nadechl a dodával si odvahy. (Ke skoku? Prosííím!)
,,Proč? Protože tě miluji!" sotva slyšitelně zašeptal pseudoHarry.
,,Co-cože?!" nevěřícně se zakoktal Tom. V jeho hlavě probíhal zmatek.(Geniální formulace toto!) Doopravdy mu Harry, jeho vysněný jahodový Harry se šlehačkou vyznal lásku?
,,Že tě miluji!" odsekl Harry a začal vstávat. Pořád měl zavřené oči takže mu udržení rovnováhy dalo značně zabrat a taky neviděl jak se na Tomově tváři začíná pomalu rýsovat šťastný úsměv. Sice pořád trochu nevěřícný ale šťastný (Potřebovala bych názornou ukázku.) .(Tak a tady by to mohlo skončit)
Ten když uviděl Harryho jak se marně snaží najít nezvěstnou čárku (vstává) ho chytl za ruku a posadil zpátky vedle sebe.
,,Co?" zmateně se zeptal Harry. (Tak děti, přesně takhle se projevuje dlouhý vedení.)
,,Přece si nemyslíš, že po tom cos mi tady řekl že mě miluješ tě nechám jen tak odejít? Než odejdeš, musím tě zabít! Kdybych neumíral tak možná jo ale teď?(Kdepak, tyčárko, místo máááš?)" ušklíbl se Tom.
,,A proč bys neměl?" zeptal se Harry. (Aby ses měl na co ptát, odpověděl Voldy a umřel.)
,,Protože ti něco chci říct." Odmlčel se Tom.
,,Co mi chceš říct?" nevydržel Harry zvědavost po chvilce na uzdě a zeptal se. (Dobře, budeme s Harrym dělat blbý a předstírat, jakože vůbec netušíme.)
Tom se usmál.
Avada kedavra! (V zájmu zachování duševního zdraví si nevšímejte následující závorky!) (,,Miluji tě!") usmál se na Harryho a koukal se do jeho překvapené tváře. (No né! To je ale milé překvapení.)
,,Doopravdy?" zeptal se Harry a jeho oči jako by se rozzářili (oči podle vzoru pán),Tom se šťastně rozesmál a přikývl.(Já chci zpátky pravýho Voldemorta! Tuhle náhražku ať si slečna autorka strčí někam)
,,Tak to abychom to něčím zpečetili, nemyslíš?" navrhl šibalsky Harry. (Harry, ty kanče!)(Bože)
,,A čím?" zeptal se zvědavě Tom, odpovědi se mu dostalo ale v jiné podobě než čekal. Sekera, kterou po něm hodila tajemná postava schovaná za keřem se mu bezpečně zaklínila v lebce a zazvonil zvonec a pohádky byl konec... Já nic, já muzikant!
Harry se usmál a pomalu se sklonil k Tomovi, aby mohl vynadat jeho obličeji. Měl možnost si ho prohlédnou zblízka. Konečně zdolal tu malou mezeru mezi jeho a Tomovými ústy, ale byl strašně vyčerpaný...Tak vyčerpaný, že vyčerpáním zemřel, vyčerpaně se svalil na Voldemorta, svou tíhou vyčerpal Voldemortovy zásoby kyslíku a ten umřel taky. Vyčerpaně. Konečně políbil ty krásné rudé rty potřísněné krví. Cítil Tomovo překvapení, ztuhnul (čárka)ale pak ještě víc polibek prohloubil a chytil se Harryho za krk, aby ho mohl samým překvapením uškrtit, ten s radostí Tomovu výzvu přijal a otevřel ústa, aby měl možnost (Ho spolknout?) do nich vklouznout celý, od hlavy až k patě, po chvilce polibek s velkou neochotou ukončili,(Máme rádi mezery, mezery…)usmáli se na sebe.
,,Nechci, abys zemřel! To radši zemřu s tebou!" smutně se usmál Harry (ano, pro veliký úspěch ještě jednou). Tom sebou po tom prohlášení trhnul.
,,To v žádném případě Harry! Ať tě to ani nenapadne!" zamítnul rozhodně jeho prohlášení Tom. (VAŠE ŽÁDOST BYLA ZAMÍTNUTA!)
Tom chtěl něco namítnout(čárka) ale najednou ho bolestně škublo v noze (Revma - známe...). Cítil jak se mu kletba pomalu dostává do žil (Jsem říkala, že si tak to svinstvo neměl píchat...). Začal se hrozně třást.
,,Harry!" zasípal tiše Tom ,,Prosím, nedělej to!" zaprosil z posledních sil. (Ale jo! Udělej to! My ti fandíme!)
Harry se bolestně usmál a zakroutil rozhodně hlavou.
,,Ne, Tome." Usmál se na Toma a s láskou a něhou ho políbil.(Kdo mi sebral kyblík na zvracení?) Jejich poslední polibek.
Tom se usmál. Nechtěl, aby Harry umřel(čárka) ale takovou smrt by přál každému.(Jako sebevraždu?) Teda kromě Brumbála. Ušklíbl se v duchu nad tou myšlenkou. Cítil, jak z něj pomalu vyprchává život (To musí být zážitek!). Poslední, co viděl, byla Harryho krásná tvář. Tvář člověka, co miluje. Navždy zavřel oči. (A naposledy vydechl, ne?) (A co kdyby naposledy zadržel dech?)
,,Tome!" zašeptal zoufale Harry a byl zmatený z toho, že šeptal s vykřičníkem. Pomalu na sebe namířil hůlkou a chystal se vystřelit(slovit dvě slova). Pouhá dvě slova co ukončí jeho vlastní život. (KOUZLUS MŇAMÓZUS!)
,,Avada Kedavra!" zašeptal se smutným úsměvem na rtech. Pomalu spadl k zemi, protože se gravitace rozhodla, že si vezme dovolenou. Hned, co zavřel oči, uviděl Toma, jak k němu natahuje ruku. Bez váhání ji přijal a vystavil na polici v obýváku. Nevnímal a ani nevěděl, že iluzní bublina, co je chránila před cizími posluchači, zmizela. Nevěděl, že byl pohřben v bílé rakvi se stylově růžovým saténem uvnitř. A ani nevěděl to, že hned vedle jeho rakve byla další černá rakev Toma Raddla aneb lorda Voldemorta jeho nadživotní lásky. Konec, sladký konec!




Oh, to je naprosto neuvěřitelné i bez tech glos. Dámy, tohle nejde...A náhodou tahle část byla dost dobrá!
(jahodový Harry a Harry, ty kanče mé dostalo
)
A jestli hodláš psát (hernajs, já místo toho napsala spát xD) Drarry kapitolovku tak to jsem teda rozhodně pro!