Na kapitolovky na tomhle blogu asi nejste zvyklí, protože často se prostě nemůžu dokopat k tomu, abych dala nějakou dohromady. Jenže jak se to tak občas stává, políbila mě múza a nedala si říct, prostě mě líbila, dokud jsem konečně nepřistoupila k tomu, abych sepsala jeden nápad, který jsem měla už delší dobu v hlavě. Ze začátku to měla být jednorázovka, ale aby to nebylo moc uspěchaný, tak jsem z toho udělala radši kapitolovku. Nečekejte žádnou úžasnou zápletku, překvapivé situace nebo napětí. Tuhle kapitolovku - rozhodla jsem se jí trefně a zároveň z nedostaku fantazie pojmenovat Dva - bych zařadila spíš mezi oddechovky. Je hlavně o citech, takže žádný PWPéčko. Už vám ale došlo, že tady na tomhle blogu nikdy nic takovýho neuvidíte, ne?
No ale teď k ději. Začíná to nevinně jednou dětskou hrou - Pobertové si hrají na Slepou bábu. Co se z toho vyklube, si už musíte přečíst sami. Ani pár vám neprozradím, protože už po první kapitole možná bude tušit :)
So here we go! The first chapter...
(P. S. Až se vrátím, bude Drarry povídka, kterou jste si vyhlasovaly v anketě :))