Pár: GW/FW
Tahle kraťoulilinká (úžasný slovo:)) povídka z pera Podnájemnice se hodí pro všechny, kdo jsou dneska na Valentýna sami. Když si k tomu navíc pustíte třeba My immortal, tak je to pěkně nebezpečná kombinace. No, takže krásného Valentýna všem a doufám, že to s vámi nedopadne jako v téhle povídce :)
Svítalo.
Láska jim zatemnila myšlenky a pomalu ale s obdivuhodnou přesností si začala podmaňovat i jejich těla…
Mlčeli.
Slova by narušila ten pocit porozumění, který se mezi nimi rozprostíral.
Objímali se.
Spojovala je touha po přítomnosti toho druhého a potřeba vědět, že i když svět stojí proti nim, nedají se a zůstanou spolu.
Přikývnutí.
Byl čas odejít a skončit tak tohle šílenství.
Vstali.
Nohy se jim třásly strachem, ale oni byli pevně odhodlaní.
Zablesklo se.
Nezačínala bouřka, to si jen ti dva vzaly na pomoc dva kusy příjemně chladivé oceli.
Pousmáli se.
Věděli, že za tohle skončí v pekle, a přesto ve svém šíleném plánu postoupili až do poslední fáze.
A bodli…
Na zemi ležela v těsném objetí dvě mužská těla. Každý z nich svíral v dlaních dosud tlukoucí srdce toho druhého. Začalo pršet, ale jim už to bylo jedno. Život je rozdělil, a proto museli zemřít, aby mohli být spolu.




Keď som si to čítala, tak som si predstavila stredoveký hrad a v ňom nejakú izbu, asi to bolo spôsobené tou búrkou a atmosférou a je mi ich ľúto. Nedalo sa to vyriešiť krajšie? Skončili skoro ako Rómeo a Júlia. Ale bolo to fajn, malo to svoju atmosféru. :)